Epizoda 3.07 - "I nejlepší plány selžou"

{V minulých dílech...}

[Amy mluví s Hannah v jejím pokoji.]

IRV (HLAS): V minulých dílech...

AMY: Nikdy bys po Ephramovi nevyjela?

HANNAH: Není to můj typ. Bez urážky, ale dávám přednost klukům, jako je tvůj bratr.

AMY: Bright?

HANNAH: Překvapivě povrchní.

[Dr. Hartman a Nina se procházejí.]

NINA: Zvete mě na rande?

DR. HARTMAN: Pokoušel jsem se o to.

[Dr. Hartman ji chce políbit, ale Nina odvrátí hlavu.]

NINA: Omlouvám se. Myslím, že miluju někoho jiného.

DR. HARTMAN: Znám ho?

NINA: Ne. Chodili jsme spolu na střední.

{Konec souhrnu minulých dílů}

[Ordinace dr. Hartmana – Edna uklízí a prozpěvuje si.]

EDNA: Povím ti o ptáčcích a včeličkách, květinách a stromech...

[Vejde Ephram. Edna vypne hudbu.]

EPHRAM: Hezký hlas. Skoro jako Rod Stewart.

EDNA: To beru. Co pro tebe můžu udělat, Ephrame?

EPHRAM: Přišel jsem za dr. Jakem. Nejsem objednaný, ale nezabere to víc než 15 sekund.

EDNA: Žádný problém. Právě přišel. Jdi na vyšetřovnu 1 a já mu řeknu, že jsi tady.

EPHRAM: Díky.

[Ephram se tam vydá.]

[Ehram sedí na vyšetřovacím lehátku a vypadá nervózně, když vtom vejde dr. Hartman.]

DR. HARTMAN: Ephram Brown. To je tady asi rozšířené příjmení. Pokud tedy...?

EPHRAM: Jo. Syn.

DR. HARTMAN: Jsi Andyho syn? To ne.

EPHRAM: To jo.

[Dr. Hartman se široce usměje a pak Ephrama obejme.]

DR. HARTMAN: Tvůj táta je něco. Vždycky jsem k němu vzhlížel. Existuje 500 000 stránek s jeho jménem. Je jako medicínská Madonna.

EPHRAM: Vyřídím mu to.

DR. HARTMAN: Tak co tě sem přivádí?

EPHRAM: Přišel jsem se nechat otestovat. Po sexuální stránce. Otestujte všechno, co uznáte za vhodné.

DR. HARTMAN: Jistě. Uděláme to. Bez problémů. Jen musíš vyplnit formulář. Je to přehled sexuální minulosti, jestli ti to nevadí. Je to standardní postup.

EPHRAM: Jo. Ne, to je bezva.

[Dr. Hartman podá Ephramovi formulář a propisku.]

DR. HARTMAN: Tady máš. Tak jaký je tvůj táta? V pohodě?

EPHRAM: Jo, tedy on je... on je můj táta.

[Ephram začne vyplňovat formulář.]

DR. HARTMAN: Když jsem dělal rezidenta v Cedars, poznal jsem spoustu slavných lidí, a když člověk pozná jejich děti, zjistí, že jsou všemožně šílené. Tak jsem si myslel, že každý, kdo je tak úspěšný jako tvůj táta, bude nejspíše rodič na baterky, ale ty se zdáš být normální.

EPHRAM: Jo, tady se píše, jestli jsem někdy provozoval sex ze zvířaty.

DR. HARTMAN: Jo, lidi dělají divné věci. Prostě napiš ne. Pokud tedy...?

EPHRAM: NE! Určitě ne.

DR. HARTMAN: Je to legrační. Obvykle nejsem tak vzrušený. Léčil jsem Spielberga.

EPHRAM: Konvenční styk znamená?

DR. HARTMAN: Styk se ženou.

EPHRAM: Aha.

DR. HARTMAN: Ostatní rezidenti byli strašně zvědaví. Co si přinesl Spileberg za DVD? Jaké knihy četl?

EPHRAM: Hotovo.

[Ephram podá dr. Hartmanovi formulář.]

DR. HARTMAN: Výborně.

[Dr. Hartman si sedne na stůl.]

DR. HARTMAN: Tak.

EPHRAM: Co se týče ochrany, řekněme, že by to dvakrát bylo bez ničeho a jednou to prasklo. Jaká je pravděpodobnost, že by člověk něco chytl?

DR. HARTMAN: Jelikož si nepícháš drogy a měl jsi jen jednu partnerku, považuju tě za málo rizikového kandidáta.

EPHRAM: (úlevně) Fajn.

DR. HARTMAN: Takže teď nejsi sexuálně aktivní?

EPHRAM: Ne, nejsem. Ale doufám, že budu, pročež jsem tady.

DR. HARTMAN: To je velmi zodpovědné.

EPHRAM: Musím běžet, takže...

DR. HARTMAN: Jistě.

[Dr. Hartman vstane.]

DR. HARTMAN: Můžeme ti ty testy udělat hned. Udělám celou škálu a výsledky dostaneme už za pár dní. Jako blesk.

[Dr. Hartman odejde z vyšetřovny, a než zavře dveře, ještě se na nervózního Ephrama otočí.]

{ÚVODNÍ TITULKY}

[Teta Běta - Nina obsluhuje zákazníky, když vtom vejde dr. Hartman a nakloní se přes pult.]

DR. HARTMAN: Jak to jde, krásko?

NINA: Lichotek mě ušetři a zkrať objednávku.

DR. HARTMAN: Až tak?

NINA: Jo.

DR. HARTMAN: Neviděla jsi dneska Andyho?

NINA: Vlastně ne. Děje se něco?

DR. HARTMAN: Ne, ne. Jen s ním potřebuju mluvit. A jak to jde s tím spolužákem ze střední?

[Nina vypadá zmateně.]

DR. HARTMAN: S tím, jak jsi do něj zamilovaná.

NINA: Jo, to jde dobře.

DR. HARTMAN: Jen dobře? Co říkal, když jsi mu to řekla? Vyšiloval?

NINA: Ani ne.

[Nina zamíří do kuchyně a dr. Hartman jde za ní.]

NINA: Kam...? Jakeu?

DR. HARTMAN: Mluv se mnou. Co se stalo?

NINA: Sem nesmíš.

DR. HARTMAN: Já vím. Přísně střežená oblast. Tak co se děje?

NINA: Nic se neděje. Ještě jsem mu to neřekla.

[Dr. Hartman vypadá překvapeně.]

NINA: Nedívej se na mě tak. Neměla jsem příležitost. Ještě nenastal vhodný okamžik.

DR. HARTMAN: Ten nenastane nikdy. Prostě mu to musíš říct.

NINA: Proč ti na tom tak záleží?

DR. HARTMAN: Protože ztrácíš čas toužením. To už jsme dva a to je naprosté plýtvání energií.

NINA: Je to komplikované. Je to dobrý kamarád a i když to může znít klišovitě, je těžké tu hranici překročit. Když něco řeknu a on mě nebude chtít, bude to trapné a celé přátelství se změní.

DR. HARTMAN: Už se změnilo. Alespoň pro tebe. Nejsi k němu upřímná, co je to za přátelství? A když mu to neřekneš, nepřestanu s tebou flirtovat.

NINA: Jakeu…

DR. HARTMAN: Fajn. Vrátím se do nestřežené oblasti. Neboj se, Nino. Prostě to udělej.

[Amy a Hannah v Amyně ložnici – Amy pomáhá Hannah s kontaktními čočkami.]

AMY: Poprvé to vždycky bolí, ale zlepší se to, fakt.

[Hannah vypadá vyděšeně.]

HANNAH: Možná na to nejsem připravená.

AMY: Zkus to ještě jednou.

[Rose tam nakoukne.]

ROSE: Amy, odjíždím. Vrátím se v pondělí. Máš babiččino číslo?

HANNAH: Panebože, myslím, že mi zapadla.

AMY: Podívám se. Podívám se.

[Amy se jí podívá do oka.]

AMY: Jo, vidím ji. Je vlevo. Mám ti ji vyndat?

HANNAH: (kňučí)

ROSE: Víte, co děláte?

AMY: V pohodě, mami.

HANNAH: Myslím, že ji mám. Myslím, že ji mám.

AMY: Určitě?

HANNAH: Mám ji. Mám ji.

[Amy otočí Hannah na Rose.]

AMY: Mami, nevypadá Hannah bez brýlí fajn?

ROSE: Nádherně.

HANNAH: Přestaňte.

ROSE: Bavte se.

[Rose obejme Amy.]

AMY: Ahoj. Mám tě ráda.

[Rose odejde. Amy otočí Hannah zpět před zrcadlo.]

AMY: Teď trpíš, ale slibuju, že to bude stát za to.

[Hannah si povzdechne.]

AMY: Jako poprvé, když sis holila nohy - strašně traumatizující, ale teď už to nic není.

HANNAH: Ne, je to pořád traumatizující. (povzdechne si) Je Bright doma?

AMY: Dneska dělá v restauraci, myslím. Proč?

HANNAH: Jen tak.

[Hannah se pokouší tvářit, že o nic nejde, ale Amy ji prokoukne.]

HANNAH: Co je?

[Pokoj Amy – Amy sedí u stolu a Hannah se jde posadit na její postel.]

AMY: Ne že bych svýho bratra nenáviděla, to ne, ale neměl by se ti líbit.

HANNAH: Myslíš, že je mimo mou ligu.

AMY: Ne, ale je lepší být stejně zkušená jako partner. Jak jsi se dostala daleko?

[Hannah se zasměje.]

AMY: No tak. Já taky nejsem zrovna nejzkušenější. Věř mi.

HANNAH: Nikdy jsem kluka nepolíbila.

AMY: Aha. No, Bright je na opačném konci žebříčku. Mezi někým, kdo se nikdy nelíbal, a někým, kdo byl s půlkou okresu, je velký rozdíl. On je jako Tiger Woods a ty hraješ minigolf.

HANNAH: Akorát jsem nikdy ani nedržela hůl.

[Zasmějí se.]

AMY: Nejde ani tak o to, kam ses dostala. Spíš o přístup. S Ephramem to bereme velmi vážně. V pohodě se o tom bavíme. Bright nebere vážně vůbec nic. Opravdu chceš dostat první pusu od někoho takového?

HANNAH: Možná.

[Hannah si lehne.]

AMY: Hannah, ne. Bože, zapomeň na mého bratra a já slibuju, že ti najdu někoho lepšího. A kromě toho s těmi novými kontaktními čočkami to ani nebude třeba.

HANNAH: Dobře. (pauza) Tak kdy se vrátí?

[Amy po Hannah hodí učebnici a Hannah se zasměje.]

[Před odchodem z práce domů si dr. Brown probírá poštu. Vejde dr.Hartman.]

DR. HARTMAN: Jsme sami?

DR. BROWN: Pokud mluvíte o dr. Abbottovi, tak ten odešel před půl hodinou, pokud vám tedy nejde o Loisu.

DR. HARTMAN: Loisa je tvrdý oříšek, ale myslím, že bych ji rozlouskl.

[Dr. Hartman přijde k dr. Brownovi.]

DR. HARTMAN: Jenom jsem chtěl s vámi něco probrat.

DR. BROWN: Jak se má Edna?

DR. HARTMAN: Dobře. Má se dobře.

DR. BROWN: Už vám udělala svůj pověstný zeleninový mošt?

DR. HARTMAN: Nemohu říct, že bych měl mošt. Ne.

DR. BROWN: To máte blbé. Je neskutečný. Sama tu zeleninu připravuje.

DR. HARTMAN: Dnes za mnou přišel maturant kvůli testům na pohlavně přenosné nemoci.

DR. BROWN: Aha.

DR. HARTMAN: A v LA je to určitě jiné. Jenom mě zajímá, jak to chodí tady v Everwoodu. Dáváte jim beze všeho antikoncepci?

DR. BROWN: Je to na vás, doktore. Zařiďte se, jak je libo.

DR. HARTMAN: Ale ten kluk není plnoletý. Oznamujete to rodiči?

DR. BROWN: Rodiči nebo rodičům?

DR. HARTMAN: Myslím, že ho vychovává pouze otec.

DR. BROWN: V tom případě bych si s ním promluvil, ujistil se, že se chrání, a pokud by se v testech ukázalo něco neobvyklého...

DR. HARTMAN: Ne, nemyslím, že o to tady půjde. Podstupuje to jako prevenci - před tím.

DR. BROWN: Aha. Tak jste z obliga.

DR. HARTMAN: Dobře. Chtěl jsem postupovat správně. Nechci udělat další začátečnickou chybu. Díky, Andy.

[Dr. Hartman odchází. Ulevilo se mu, protože Andy pochopil, že jde o Ephrama.]

[Dům Abbottových – Dr. Abbott se v pižamu dívá na film, když v tom zazvoní zvonek u dveří.]

DR. ABBOTT: Už jdu.

[Dr. Abbott vstane a jde otevřít dveře. Za nimi je dr. Brown.]

DR. ABBOTT: Dr. Brown. Pojďte dál. Dokonalé načasování. Debře Wingerová právě diagnostikovali maligní nádor. Na plotně zbyly ještě nějaké těstoviny se sýrem.

DR. BROWN: Ne, díky. Právě jsem jedl.

DR. ABBOTT: Jako doma.

[Dr. Abbott se posadí na gauč.]

DR. BROWN: Harolde, poslouchejte.

DR. ABBOTT: Musím říct, že to staromládenectví není nesnesitelné. Víte, že mám v dřezu neumyté nádobí? Neumyté. Máte tušení, co je to za svobodu?

DR. BROWN: Ephram a Amy spolu budou spát.

[Dr. Abbott přestane jíst.]

DR. ABBOTT: Cože?

DR. BROWN: Jake za mnou přišel po práci. Ephram se k němu přišel nechat preventivně vyšetřit, než...

DR. ABBOTT: Než...

DR. BROWN: Předpokládám, že se to ještě nestalo, alespoň takový dojem získal.

DR. ABBOTT: Řekl vám to Jake.

[Dr. Abbott začně vypadat vyděšeně.]

DR. BROWN: Nepřímo, ano. A té ironie jsem si samozřejmě všiml. Vzbudilo to ve mě vinu za Amy loni. Ale to není důležité. Jde o to, že...

DR. ABBOTT: Jde o to, že se spolu budou spát.

[Dr. Abbott začne přecházet po pokoji.]

DR. BROWN: Vypadá to tak.

DR. ABBOTT: Ale jak? Jak k tomu došlo?

DR. BROWN: Jsou to maturanti. Příští rok půjdou na vysokou, není to tak neobvyklé. Ephram už sex měl a je nejspíše více než připravený.

DR. ABBOTT: Myslíte, že na ni tlačí?

DR. BROWN: Ne, to si nemyslím a vy také ne.

DR. ABBOTT: Já myslím, že ještě jednou uvidím své makorony se sýrem. To si myslím. Co se stalo s držením za ruce? Cudným polibkem na tvář pod dohledem gardedámy?

DR. BROWN: Nevím, Harolde, asi už to vyšlo z módy.

DR. ABBOTT: A vy mu klidně postavíte odzvučenou garáž. To už jim rovnou postavte vlastní motel.

DR. BROWN: Uklidněte se, Harolde. Přišel jsem sem, abychom...

DR. ABBOTT: Neříkejte mi, abych se uklidnil. Mou dceru se chystá zbavit panenství místní Sperminátor. A já mám být v klidu? Nechápete to.

DR. BROWN: Samozřejmě, že to chápu. Ephram je můj syn. Mám z toho stejný pocit jako vy.

DR. ABBOTT: To nemáte. S chlapci je to jiné. Loni jsem měl rozhovor s Brightem. Trval 15 minut a potom jsem na to nikdy znovu nepomyslel.

[Dr. Abbott se znovu posadí na gauč.]

DR. ABBOTT: Amy… Amy je má holčička. Je to jiné, Andy. Uvidíte za 10 let, až povedete ten rozhovor s Delií. Vzpomeňte si na mě.

[Dr. Brown se posadí vedle dr. Abbotta na gauč.]

DR. BROWN: Máte pravdu. Nic bych si z toho nedělal, kdyby se loni nesemlelo to s...

DR. ABBOTT: S Madison. Já vím.

DR. BROWN: Promluvím si s ním. Možná ho dokážu přesvědčit, aby to odložili.

DR. ABBOTT: A já si promluvím s Amy. Třeba to dokážu já. Rose je na celý víkend pryč na návštěvě své ubohé matky. Myslíte, že to počká do pondělí?

DR. BROWN: My můžeme počkat. Otázka je, zda počkají oni. Vítejte do staromládenectví, Harolde.

[Povzdechnou si.]

DR. ABBOTT: Andy?

DR. BROWN: Hmm.

DR. ABBOTT: Víte, co mu řeknete?

DR. BROWN: Ne. A vy?

DR. ABBOTT: Nemám tušení.

[Ephramovo studio – Ephram hraje na piáno a vejde dr.Brown, který se posadí na gauč.]

DR. BROWN: Vyrušuju tě od něčeho?

EPHRAM: Už ne. Co je?

DR. BROWN: Chci si s tebou promluvit o sexu.

EPHRAM: Nevím, kolik jsi toho vykouřil v šedesátejch, ale už jsme o tom mluvili loni.

DR. BROWN: Já vím.

EPHRAM: Budeme se o tom bavit u každé holky, dokud se neožením?

DR. BROWN: Doufejme, že teď to bude naposledy. Ale tentokrát to bude trochu jiné. Tentokrát ti řeknu, že si nemyslím, že bys měl... spát... s Amy. Měla to být souvislá věta.

EPHRAM: Zakazuješ mi to?

DR. BROWN: Nad tvými rozhodnutími samozřejmě nemám kontrolu, ale ocenil bych, kdybys mě vyslechl. Vím, že jste zamilovaní, a vím, že je ten cit velmi silný. Chtěl bys posunout vztah kupředu, ale rád bych, abys pomyslel na to, jaké to pro tebe bylo loni s Madison.

EPHRAM: Jak víš, že jsem spal s Madison?

DR. BROWN: Protože v jedné chvíli se ten vztah prohloubil. Změnil ses a mně to neuniklo. A chtěl bych, aby ses zamyslel, jak ses po tom cítil, a vynásobil ty pocity tisícem. Takové to bude pro Amy.

EPHRAM: Jo, chápu, a kdybych si nemyslel, že je to nadlouho, asi bych souhlasil.

DR. BROWN: O to jde. Je to nadlouho. Vidím to. A proto si můžete dopřát čas. Jak jste teď na tom?

EPHRAM: Skvěle. Lépe jsme na tom nikdy nebyli.

DR. BROWN: Sex to změní. Navždy. Celou dynamiku vztahu. Tak dlouho jste usilovali o to být spolu a být šťastní. Jsi ochoten to riskovat?

EPHRAM: Ne, když to podáš takhle.

DR. BROWN: Já vím, že sex má v sobě příchuť odměny, zvlášť v tvém věku, a chápu to. Jen tě prosím, abyste si dopřáli na čas. Chtěl bych, abyste si užili tu cestu k tomu. Stojí to za to.

EPHRAM: Působivý.

DR. BROWN: Jo?

EPHRAM: Jo, jeden z těch lepších. Ještě na to nepřišlo, ale jestli přijde, budu to brát v úvahu.

[Dr. Brown se usměje.]

[Dům Abbottových – Dr. Abbott pořádá pro sebe a Amy čajový dýchánek. Dr. Abbott nabídne Amy talířek se zeleninou.]

DR. ABBOTT: Zeleninu?

[Amy na něj divně hledí.]

AMY: Co to má být?

DR. ABBOTT: Čajový dýchánek. Uchutnej. Úžasné.

AMY: Ne, díky. Tati, uvědomuješ si, že naposledy jsme měli čajový dýchánek, když mi byly čtyři?

DR. ABBOTT: Ano. Ano. A pamatuješ na ty dýchánky? Jak jsme pekli ty malé sušenky? Byly lahodné, že?

AMY: Jo.

DR. ABBOTT: Ano, ale pamatuješ, jak jsme je vyndali dříve? Nebyly hotové.

[Dr. Abbott podá Amy šálek čaje. Amy stále vypadá vyděšeně.]

DR. ABBOTT: Hmm? Protože, zlato, ještě nebyl jejich čas.

[Amy si usrkne čaje.]

DR. ABBOTT: Mluvím o sexu, Amy.

[Amy vyprskne čaj zpět do šálku.]

DR. ABBOTT: Vím, že jste o tom s Ephramem mluvili.

AMY: Cože? Ne. Nemluvili.

DR. ABBOTT: Samozřejmě, že ano.

AMY: Nemluvili, tati.

DR. ABBOTT: Měli bychom být schopni o tom vést upřímnou rozmluvu bez zbytečné nervozity. Jsem suprový táta.

AMY: Nemůžeš říkat, že jsi suprový. To svědčí o opaku. Už se vrátila máma?

DR. ABBOTT: Nepotřebujeme tvou matku. Tu máš, vem si buchtu.

[Dr. Abbott podá Amy koláček. Amy vypadá, že by byla radši někde úplně jinde.]

DR. ABBOTT: Poslouchej.

AMY: Tati…

DR. ABBOTT: Vím, že už s Ephramem nejste děti. Jste teenageři a v tělech vám bouří hormony. Proč byste nemysleli na sex?

AMY: Nejde o to, že na to nemyslím, jen...

DR. ABBOTT: Je to přirozené, zlato. Média vás při každé příležitosti bombardují svůdnými obrázky - filmy, televize, nemluvě o reklamách na spodní prádlo, které toho moc pro fantazii nenechávají. A jsem si jist, že spousta vašich vrstevníků to i zkouší.

AMY: Jo, některý.

DR. ABBOTT: Spousta. A předpokládám, že pořád bereš prášky.

AMY: Ano, ale jenom proto, že mi teta Linda řekla, že to není dobré přerušovat. (zamyslí se) Nebo jsem je možná podvědomě dál brala kvůli Ephramovi.

DR. ABBOTT: Nejspíše. Chtěla jsi, aby tvé poprvé bylo s někým, koho miluješ a je ti s ním dobře.

AMY: Ano, to je pravda.

DR. ABBOTT: Vidíš, rozumím těmhle věcem.

AMY: Možná máš pravdu. Možná jsem se hovoru o tom s Ephramem vyhýbala, protože... já nevím, bojím se svý sexuality.

[Dr. Abbott vykulí oči.]

DR. ABBOTT: Ne. Co to má být? Ty...

AMY: Udeřil jsi hřebíček na hlavičku. Jsem k tomu blíže, než jsem si myslela. Možná je na čase, abych si o tom s Ephramem promluvila.

DR. ABBOTT: Počkej, vy jste o tom skutečně...?

AMY: To je úžasný, tati. Spoustu jsi mi toho ujasnil. A měl jsi pravdu, nepotřebovali jsme k tomu mámu.

[Amy vstane, políbí dr. Abbotta na tvář a odejde.]

[Bright v restauraci prostírá stoly. Vejde Hannah.]

BRIGHT: Hannah. Otvíráme až v 17:30.

HANNAH: Jo, já vím, nepřišla jsem se najíst. Nevím, jestli jsem ti to říkala nebo ne, ale bydlím u Niny, takže má dalšího strávníka na krku, když jsem tam, a už tak to má těžké, takže mě napadlo, že bych jí možná mohla pomoct, a vím, že je ti tu líbí, takže...

BRIGHT: Hledáš práci?

HANNAH: Jo.

[Hannah zamrká kvůli kontaktním čočkám.]

BRIGHT: Není ti něco? Nemáš něco v oku?

HANNAH: Ne. No, technicky vzato ano. Mám problém s mrkáním.

BRIGHT: Vedoucí tu teď není a já končím, takže...

HANNAH: Aha.

BRIGHT: Ale můžu ti dát formulář, jestli chvilku vydržíš. Ještě musím něco dodělat.

HANNAH: Jasně, počkám.

BRIGHT: Fajn.

HANNAH: Jsi v tom dobrý. Prostíráš rychle.

[Hannah následuje Brighta k pultu, kde naplňuje sklenice s kečupem.]

BRIGHT: Už o tom ani nepřemýšlím. Přejde ti to do krve, víš.

HANNAH: Jsi přirozený talent. Velmi koordinovaný a tak.

[Bright se na Hannah usměje.]

BRIGHT: Chceš pomoct s místní hantýrkou, abys mohla při pohovoru působit profesionálním dojmem?

HANNAH: Jasně.

BRIGHT: Tomu, co teď dělám...

HANNAH: Umm, hmm.

BRIGHT: Se říká svatba kučepů.

HANNAH: Protože dáváš dohromady dva kečupy?

BRIGHT: Přesně. Pane Heinzi berete si slečnu Rajčatový protlak za zákonitou manželku? (vysokým hlasem) Ano.

[Bright dá k sobě sklenici, jakoby k polibku, a Hannah se zasměje.]

HANNAH: Skoro incestní, co?

[Bright to nechápe.]

HANNAH Oba jsou kečupy. Zůstává to v rodině.

[Bright stále vypadá zmateně.]

HANNAH: Promiň, to bylo hloupý.

BRIGHT: Ne. Ne, chápu to. Chvíli mi to trvalo. Líbí se mi to. Zvrácený.

HANNAH: Díky.

[Hannah se usměje.]

BRIGHT: Máš v sobě tu Ephramovo chytrost.

[Pohlédnou na sebe, Bright vezme tác s kečupy a odnáší ho.]

BRIGHT: Co máš teď v plánu?

[Hannah jde za ním.]

HANNAH: Teď?

BRIGHT: Protože já mám padla. Co takhle skočit do kina? Chceš jít?

[Bright si sundá zástěru.]

HANNAH: Jo, jo. Určitě chci. Jasně.

BRIGHT: Tak pojďme.

HANNAH: Dobře.

[Dají se na odchod.]

BRIGHT: Počkej moment. Chtěla jsi formulář, že?

HANNAH: Jasně, ano.

BRIGHT: Vteřinku.

[Bright si odskočí a Hannah má na tváři šťastný úsměv, že jde s Brightem na rande.]

[Dům Brownových – Nina zaklepe na dveře a vejde do kuchyně.]

NINA: Haló? Andy?

[Dr. Brown vejde do kuchyně.]

DR. BROWN: Nina, má milovaná sousedka. Víš, na koho koukáš? Koukáš na sakra dobrého otce.

NINA: Vážně?

DR. BROWN: Umm, hmm. Moc hezky jsme si ráno popovídali s Ephramem a musím říct, že jsem byl extrémně úspěšný.

NINA: To zní jako dobrý důvod si večer vyrazit, pročež jsem přišla.

DR. BROWN: Oh?

NINA: No, mám na večer hlídání. Sama se nabídla. Myslím, že si jen chtěla odpočinout od kluka, ale slyšela jsem o té nové restauraci. Znělo to fakt dobře. Mají tam ochutnávky.

DR. BROWN: Velmi španělské. Bezva. Kdy vyrazíme?

NINA: Rezervovala jsem nám stůl na osmou.

DR. BROWN: Rezervace?

NINA: Jo.

DR. BROWN: Páni, ten výraz jsem přes rok neslyšel. Musí tam být nával.

NINA: No, jsou noví. Takže se zastavím kolem půl osmé?

DR. BROWN: Jo, výborně.

NINA: Tak se uvidíme pak.

[Nina se vydá na odchod.]

[Amy a Ephram umývají před domem Abbottových auto.]

AMY: Dneska jsem měla zajímavý rozhovor s tátou.

EPHRAM: Jo?

AMY: Jo, zdá se, že si myslí, že spolu spíme. Nebo o tom alespoň přemýšlíme.

EPHRAM: To je nějaký divný. Tentýž rozhovor jsem měl dneska s tátou i já.

AMY: Vážně? Něco asi bude ve vzduchu.

EPHRAM: Kdy přesně jste spolu mluvili?

AMY: Před pár hodinami. Divné je, že předpokládal, že na to myslíme, což jsem vlatsně nemyslela, ale přiměl mě k myšlence, že bychom možná měli.

EPHRAM: Edna.

AMY: Já mluvím o sexu a ty o mojí babičce?

EPHRAM: O nic nejde, tak nevyšiluj. Šel jsem tuhle za dr.Jakem na běžnou prohlídku a rozhodl jsem se, že bych se měl nechat vyšetřit. Edna musela vidět mou kartu a řekla to našim tátům, pročež ty rozhovory.

AMY: Počkej, ty ses nechal vyšetřit na HIV a tak?

EPHRAM: Jo, zdálo se to zodpovědné, tak...

AMY: Proč jsi mi nic neřekl?

EPHRAM: Já nevím. Asi jsem měl za to, že jsou to mý testy a nemají s tebou vlastně co dělat.

AMY: Vážně?

EPHRAM: Podstoupil jsem je kvůli tobě. Jenom jsem myslel, že počkám na čistý výsledky, než ti to řeknu.

AMY: To je romantika. Některý holky dostávají kytky a já dostanu výsledky testů.

[Ephram na Amy zoufale pohlédne, čeká hádku.]

AMY: Myslím to vážně, Ephrame, v tu chvíli, kdy jsem o tom začala přemýšlet, jsem ti o tom řekla - asi před čtyřma minutama. Ale ty jsi mi o tom nejen neřekl, ale šel jsi k doktorovi, nechal sis vzít krev a...

EPHRAM: Děláš z toho větší vědu, než to je.

AMY: Myslíš testy nebo sex?

EPHRAM: Ani jendo. Obojí. Nemusí to být tak obrovský.

AMY: Jasně, protože ty jsi takový sexuální šampión, že naše poprvé pro tebe nic neznamená.

EPHRAM: Pro mě to ale není poprvé.

AMY: Ale je to NAŠE poprvé. A díky, že jsi mi to připomněl, jako by ty testy nestačily.

EPHRAM: Amy?

AMY: Víš co, Ephrame? Je to jedno, protože jsem si uvědomila, že na to stejně nejsme ani náhodou připravení.

[Amy se vydá k domu.]

[Dům Brownových – Ephram vpadne do kuchyně a hledá dr. Browna, kterého najde v pracovně.]

EPHRAM: Výborně, tati, tentokrát jsi mě málem dostal.

DR. BROWN: O čem to mluvíš?

EPHRAM: Vím, že víš o těch testech, pročež jsi na mě spustil ty bláboly o tom, abych s Amy počkal.

DR. BROWN: To nejsou bláboly.

EPHRAM: Jako bys neměl tušení, jako bys byl jen starostlivý otec.

DR. BROWN: Dobře, veděl jsem o tom. Ale očividně jsi to se mnou nechtěl probrat.

EPHRAM: Většinou řekneš tu největší blbost, což mě naštve, ale jednou za čas řekneš něco, co dává smysl, jako dneska ráno, přemýšlel jsem o tom, že dám na tvou radu.

[Dr. Brown vstane.]

DR. BROWN: Že jsem věděl o těch testech, na našem rozhovoru nic nemění.

EPHRAM: Ale mění. Úplně mění, protože jsi nebyl upřímnej. Motivovaly tě podivný osobní důvody, který nechápu.

DR. BROWN: Co nechápeš?

EPHRAM: Proč se staráš? Vážně... proč se mě snažíš odradit od sexu? Kdyby to pro mě bylo poprvé, pochopil bych to, ale to není. Už jsem sex měl, tak proč blázníš?

[Dr. Brown se snaží nalézt odpověď.]

DR. BROWN: Protože... s tebou a Amy je to mnohem vážnější, proto jsem...

EPHRAM: Je mi to jedno. Zapomeň na to.

[Nina zaklepe na dveře a vejde.]

NINA: Ahoj.

EPHRAM: Jestli budu chtít mít sex, budu mít sex, a nebudu se o tom s tebou bavit.

[Ephram odejde.]

NINA: Zruším rezervaci.

[Dr. Brown vypadá, že je zaskočen.]

[Dům Harperových – Amy zaklepe na dveře a Edna je otevře.]

EDNA: Amy.

AMY: Čau, babi. Totálně jsi mi zničila život.

[Amy vejde do domu a zamíří do kuchyně.]

EDNA: To bude legrace.

AMY: Není to jen tvá vina. Ale nechápu, proč jsi šla za tátou místo za mnou, zvlášť po loňsku.

EDNA: A s čím? Točí se mi z tebe hlava, vojíne.

AMY: Vím, že víš, že Ephram šel za dr.Jakaem kvůli testům, a vím, že jsi to řekla tátovi, který to řekl dr.Brownovi, nebo jsi to řekla dr.Brownovi, který to řekl tátovi. Pořadím si nejsem jistá.

EDNA: Aha.

AMY: Podstatný je, že všichni v Everwoodu vědí, že se mnou chce Ephram spát. Až na mě.

EDNA: Takže ty jsi o těch testech nevěděla?

AMY: NE!!!

EDNA: Dobře, dobře. Jen si to snažím urovnat. Takže jsi naštvaná, že ti to Ephram neřekl?

AMY: Jsem naštvaná, protože to je trapný.

EDNA: Dovádění na veřejnosti je trapné. To tě netrápí. Když na mě chceš syčet, tak buď alespoň upřímná.

AMY: Cítím se jak idiot. Přesvědčovala jsem sama sebe, že jsme na tom s Ephramem stejně - ohledně sexu a tak. Věděla jsem, že spal s Madison. Řekl mi to, ale myslela jsem, že když na to nebudu myslet, můžu předstírat, že se to nestala.

EDNA: Co sejde na to, že se to stalo?

AMY: Protože jak se s tím budu moct rovnat?

EDNA: Cože?

[Amy se posadí ke stolu.]

EDNA: Ach, Amy.

[Edna se posadí naproti Amy.]

AMY: Zkus být nezaujatá, babi. Ta holka je o čtyři roky starší než já. Očividně mnohem zkušenější. Tisíckrát krásnější.

EDNA: Tak pozor. Urážíš tu mnou oblíbenou vnučku.

AMY: Myslím to vážně. Představuju si, že jsme s Ephramem na jedný lodi, ale to nejsme.

EDNA: Jste zamilovaní. To je jediná loď, co se počítá. Poslouchej, sex není něco, co se jednou naučíš jak dělat. S každým člověkem je to jiné a pokaždé, když se na tu cestu vydáš s někým novým, nahání to strach. Bez ohledu na to, kolikrát jsi to předtím dělala. Poprvé, když jsme s Irvem...

AMY: Babi, ne.

EDNA: (směje se) Promiň. Ale chápeš, o čem mluvím. Je v pořádku být vyděšená a nervózní. Znamená to, že je to pro tebe důležité.

AMY: Jo, sice ti ještě úplně nevěřím, ale tu myšlenku oceňuju.

[Vstanou a obejmou se.]

AMY: Děkuju.

[Amy odejde.]

[Hartmanův dům – Dr. Hartman otevře dveře a tam stojí Edna.]

DR. HARTMAN: Edno?

EDNA: Ještě jednou probírejte pacientovi záležitosti mimo ordinaci a budete žebrat o soudní ochranu.

DR. HARTMAN: Jak jste to zjistila?

EDNA: Jsem Bůh. Jsem vševědoucí.

DR. HARTMAN: Ten kluk není plnoletý, a abych pravdu řekl, tak byl dost nervózní. Kdybych byl jeho rodič, chtěl bych to vědět.

EDNA: To není na vás. Bylo to neprofesionální.

DR. HARTMAN: Pokud jde o lékařské tajemství, ani jednou jsem nezmínil jeho jméno. A musím říct, že pořád nechápu, jak...

EDNA: Soustřeďte se, protože to pro váš titěrný kalifornský mozeček může být až příliš komplikované. Ephram Brown, syn dr. Browna, chodí s Amy Abbottovou, dcerou dr. Abbotta, který je náhodou můj syn, což z ní dělá mou vnučku.

DR. HARTMAN: Páni, jak řecký drama.

EDNA: Přesně tak. Takže pokud někdy znovu uděláte něco takového, osobně vám vypíchnu oči.

[Edna se otočí a odejde. Dr. Hartman udělá krok dopředu.]

DR. HARTMAN: Edno? Proč jste mi nikdy neudělala zeleninový mošt?

[Dům Niny – Bright a Hannah jdou ke dveřím.]

BRIGHT: Jak se ti tu líbí? Chová se k tobě Nina dobře?

HANNAH: Jo, Nina je skvělá. Potkala jsem spoustu milých lidí.

BRIGHT: Myslíš mou sestru a její neoddělitelný ocásek.

HANNAH: A tebe.

[Zastaví se na verandě.]

BRIGHT: Hodně štěstí u pohovoru. Pokud budeš potřebovat pomoct s hantýrkou, dej mi vědět.

HANNAH: Vážně?

BRIGHT: Jo.

[Hannah se pokusí Brighta políbit, ale ten uhne.]

BRIGHT: Oh.

HANNAH: Promiň, naklonila jsem se špatně?

BRIGHT: Ne. Ne. To jenom, že tohle není takový večer.

HANNAH: Já vím, snažím se, aby byl. Líbíš se mi, Brighte.

BRIGHT: Jo, já vím. To už mi došlo.

HANNAH: Aha.

BRIGHT: Hele, mrzí mě to. Doufám, že jsem ti neublížil. Promiň.

HANNAH: Ne. Ne. Ne, neublížil. To je dobrý.

[Hannah se v rozpacích vydá ke dveřím a pak se zastaví.]

HANNAH: Ačkoli vlastně ano. Když jsi věděl, že se mi... proč jsi to všechno dělal?

BRIGHT: Jenom jsme šli do kina, Hannah. Nechtěl jsem z tebe servat šaty.

[Hannah se znovu vydá na odchod.]

BRIGHT: Ne. Ne. Hele, máš pravdu, flirtoval jsem, ale nevím proč, je to pro mě jako reflex a...

HANNAH: A co?

BRIGHT: Já nevím, asi mám rád společnost. Jsem na tom teď bledě. Nemám takovej život, jakej jsem si představoval. Všichni kámoši odešli na vysoký a Ephram, je to můj nejlepší kámoš a teď spolu ani nemluvíme. Přišla jsi do restuarace, vzhlížela jsi ke mně a chovala se, jako bych byl filmová hvězda.

HANNAH: Bože.

BRIGHT: Byl to fajn pocit. Dlouho jsem se tak necítil.

HANNAH: Možná si to nezasloužíš.

[Bright neodpoví a Hannah zajde do domu.]

[Dům Brownových – Dr. Brown a Nina mluví v kuchyni.]

DR. BROWN: Kdykoli uděláme dva kroky vpřed, uděláme třicet kroků zpátky.

NINA: Určitě to není tak zlý. Nanejvýš 29 kroků. Mrzí mě to.

DR. BROWN: Očividně na tom nesejde. Udělá, co bude chtít. Já s tím nic nesvedu.

NINA: Nikdy jsi s tím nemohl nic udělat. Určitě to byla působivá řeč, ale nemyslel sis, že je odradíš od sexu, že ne?

DR. BROWN: Proč je to tak šílený? Jak jsme se dostali do bodu, kdy děti mají sex a my s tím máme být smíření.

NINA: Alespoň víš, že je Ephram zodpovědný, a probrali jste to loni.

DR. BROWN: Loni jsem strčil hlavu do písku. Tak jsem se snažil být jeho kamarád, že jsem mu řekl, aby se bavil. Představ si to.

NINA: To není nejhorší rada.

DR. BROWN: Věř mi, je. S tím kamarádským přístupem to vydrží jen tak dlouho, než tě dostihne rodičovství a začneš přemýšlet o deseti milionech věcí, co se můžou pokazit.

NINA: Nemůžeš takhle přemýšlet.. Můžeš, ale zblázníš se z toho. Kdybych se bála pokaždý, když se Sam bouchne na prolejzačce, že má otřes mozku, zcvokla bych se.

DR. BROWN: Prolejzačky jsou dost nebezpečné. Mohl bych ti vyprávět, Nino.

NINA: Prosím ne. Ale o to jde, Andy, nastane okamžik, kdy prostě musíš svému dítěti věřit a mít víru ve vesmír, že se mu nic nestane.

DR. BROWN: Jo, no, tuhle víru já nemám.

NINA: Já ano. A mám i trochu pro tebe, tak se neboj.

DR. BROWN: Nevím, co bych si bez tebe počal, Nino. Vážně. Když tě vidím v těch šatech, nevěřím, že jsem ti pokazil večer.

NINA: To nic. Můžu si je vzít znovu.

DR. BROWN: Jo, ale moc ti sluší. Mohl jsem ti dneska dělat dohazovače, vsadím se, že tam bude tisíc nezadaných chlapů. Odčiním ti to. Vyjdeme si jindy, ano?

NINA: Jasně. Jindy.

[Dům Abbottových – Bright si v kuchyni dělá sendvič, když vtom vejde Amy.]

AMY: Čau, Brighte.

BRIGHT: Už to vím, jasný? Tak se mi to neobtěžuj nandat. Nemůžu se cítit hůř než teď.

AMY: Ale, výčitky svědomí. Přišla jsem ti jenom říct, že vynesu koš, takže nemusíš.

BRIGHT: Díky.

AMY: Tak co jsi provedl?

BRIGHT: Nic.

AMY: Zase ses pohádal s tátou?

[Bright neodpoví. Dál si dělá sendvič.]

AMY: S mámou?

[Bright neodpoví. Dál si dělá sendvič.]

AMY: S Ephramem?

BRIGHT: Nebudu se o tom s tebou bavit. Jdi.

AMY: Dobře. Fajn. Stejně pro tebe nemám v hlavě místo.

BRIGHT: Fajn.

AMY: Ale dám ti dvousekundovou radu.

[Bright zasténá.]

AMY: Ne, myslím to vážně, a říká to holka, co chodila na terapii, jógu a brala antidepresiva, takže vím, o čem mluvím. Nemůžeš od sebe pořád odhánět lidi, Brighte. Myslíš si, že můžeš, protože si myslíš, že najdeš nový otevřený dveře, ale faktem je, že neexistujou. Dveří je omezený počet a je velmi omezený počet skvělých lidí, kterým na tobě záleží, tak s tím něco udělej. Jestli je na tebe naštvaných tisíc lidí, začni s jedním. A začni brzy, protože je fakt těžký ztratit blízké. A je ještě těžší je získat zpátky. A to je vše.

[Amy odejde z kuchyně a Bright to zvažuje.]

[Dům Niny - Hannah brečí u sebe v pokoji na posteli a píše do deníku, když vtom vejde Nina.]

NINA: Myslím, že ty šaty vrátím.

[Nina si všimne, že Hannah brečí.]

NINA: Zlato, stalo se něco?

HANNAH: Ne. Ne. V pohodě.

NINA: Něco doma? Volala máma?

[Nina přijde k posteli.]

HANNAH: Ne. O nic nejde. Jenom hloupé klučičí záležitosti.

NINA: Na klučičích záležitostech není nic hloupého.

HANNAH: Víš, jak se říká, že když se vyslovíš a riskneš to - jako svý srdce a tak - že to má vyjít?

NINA: Kdo to říká?

HANNAH: Filmy, Shakespeare.

NINA: Aha.

[Nina se posadí na postel.]

HANNAH: Není to pravda. A osobně mi přijde, že je to moc špatný nápad. Vyslovit se je hloupost.

NINA: Takže hádám, že jsi vyjádřila své city a výsledek nebyl takový, v jaký jsi doufala.

HANNAH: Myslela jsem, že když si vezmu kontaktní čočky a udělám si správně vlasy, že budu holka, co se klukům taky líbí, ale já taková nejsem. Nikdy taková nebudu. A nikdy jsem mu neměla říkat, že se mi líbí.

NINA: Komu?

[Hannah zoufale rozhodí rukama.]

NINA: Zapomeň na to, je to jedno. Ale, zlato, na tom, co jsi udělala, není nic špatného.

HANNAH: Ale je, protože mě nechce a já teď vypadám jako neskutečný idiot.

NINA: Nevypadáš. Vlastně mi připadáš neskutečně odvážná. Vyžaduje to odvahu říct někomu, co k němu cítíš. A skoro nesejde na tom, jestli cítí totéž. Prostý fakt, že jsi měla odvahu to říct, ukazuje, že jsi holka, která kluka nakonec získá.

HANNAH: Ale nejsem.

NINA: Ne všechny kluky - toho pravého - toho, kdo ocení, jak výjimečná jsi.

HANNAH: Líbilo se mi, že se mi líbil. Ráda jsem na něj myslela. Ráda jsem s myšlenkou na něj usínala. Falešná naděje je asi lepší než žádná, co? K čertu se Shakespearem.

NINA: Jo, navrhuju, abychom dneska přeskočily večeři a přešly rovnou k zákusku. Co říkáš?

HANNAH: Dobrý nápad.

[Nina vstane.]

NINA: Málem jsem zapomněla. Tohle někdo nechal za dveřmi. Předpokládám, že je to pro tebe.

[Nina podá Hannah malé flaštičky kečupu s kartičkou.]

HANNAH: Kečupové děti.

NINA: Co to znamená?

HANNAH: Cena útěchy.

[Nina pochopí a odejde. Hannah otevře kartičku, kde stojí: "Omlouvám se."]

[Dům Abbottových – Dr. Abbott a dr. Brown popíjejí v obývacím pokoji kávu.]

DR. BROWN: Ty lívance jsou lahodné. Nikdy jsem vlastně lívanec nejedl.

DR. ABBOTT: Poslouchejte, Browne. Našel jsem pár skvělých škol, kde přijímají v pololetí. Například Andover má výjimečný hudební program.

DR. BROWN: Nemyslím, že je to řešení.

DR. ABBOTT: Dobrá, druhá možnost. Vymyslíme systém, kdy nikdy nebudou o samotě. Víte, že existují hlídací náramky?

DR. BROWN: Pro vězně propuštěné na podmínku.

DR. ABBOTT: Ale ta technologie existuje. My rozhodujeme, jak ji použít.

[Dr. Brown neodpoví.]

DR. ABBOTT: Je konec, že?

DR. BROWN: Ne nutně. Jsou to teenageři. Je velmi dobrá šance, že ten vztah zvorají, ještě než se k sexu dostanou.

DR. ABBOTT: Doufejme.

[Doktoři si přiťuknou šálky a vejde Rose.]

ROSE: Je někdo doma?

DR. ABBOTT: Rose?

[Dr. Abbott jí jde přivítat do předsíně.]

ROSE: Harolde?

DR. ABBOTT: Díkybohu. Už mě nikdy neopouštěj.

ROSE: Taky tě ráda vidím, drahý.

DR. ABBOTT: Musíme koupit zámky, Rose. Spoustu zámků a bezpečnostní systém, nejlépe něco s detektorem pohybu.

ROSE: Někdo se sem vloupal?

DR. BROWN: Ještě ne.

[Dr. Brown přijde k Rose a obejme ji.]

DR. BROWN: Ahoj, Rose. Vítejte zpět.

ROSE: Dr. Browne. Nevím, jestli máme dost jídla, ale můžete zůstat na večeři.

DR. BROWN: Ne. Ne, to je dobré. Uvidíme se zítra, Harolde.

[Dr. Brown přijde ke dveřím.]

DR. ABBOTT: Ano. Poslouchej, Rose. Nevěřila bys, co jsem měl za víkend.

ROSE: No, má matka se má také dobře.

[Dr. Brown se na ně dívá a pak odejde.]

[Ulice – Ephram a Amy jsou z kina.]

AMY: Když půjdeme na další film, můžeme se další dvě hodiny vyhýbat hovoru.

EPHRAM: Jo, přemýšlel jsem o trojpředstavení. Bylo by to, jako by se tenhle týden neodehrál.

AMY: Ne, jsem ráda, že se odehrál, Ephrame. Ne, jak se odehrál, jen...

[Ephram přejde před Amy a otočí se k ní.]

EPHRAM: Zvol si ruku.

AMY: Cože?

EPHRAM: Zvol si ruku.

AMY: Tuhle.

[Ephram vytáhne levou ruku a podá Amy nějaký papír. Amy si ho vezme.]

AMY: Co je to? Omluvný dopis? Jak formální.

[Amy rozloží papír.]

AMY: (se zasmáním) Výsledky testů.

EPHRAM: Chtěl jsem, aby to bylo co nejromantičtější. Krásná ulice a hvězdná noc.

AMY: A jsi čistý.

EPHRAM: Jo, to nemělo být překvapení.

[Ephram si vezme výsledky zpět.]

EPHRAM: Podívej, Amy, chci, abys věděla, že jestli to uděláme (ukáže na výsledky), bude to pro mě taky velká věc. Nebudu to brát na lehkou váhu, protože tebe neberu na lehkou váhu.

AMY: Já vím.

[Amy se nakloní a políbí ho. Pak ho obejde a Ephram na ni promluví.]

EPHRAM: Nechceš se kouknout, co mám v druhé ruce?

[Amy na něj zvědavě pohlédne. Ephram k ní přijde a vytáhne zlatý přívěšek s kroužkem.]

AMY: Panebože.

[Ephram ho podá Amy.]

EPHRAM: Chtěl jsem ti koupit náramek, ale pak jsem uviděl tohle a připomnělo mi to tebe. Kruh jako nekonečno. Tak nás vidím, takže...

AMY: Já jsem - já jsem v šoku.

EPHRAM: Tady. Ukaž.

[Ephram vezme přívěšek a pomůže s ním Amy. Dívají se do výlohy a Ephram jí ho nasadí.]

AMY: Je překrásný.

[Amy se oročí a pomalu a vášnivě Ephrama políbí. Pak se otočí zpět a podívá se na jejich odraz ve výloze.]

AMY: Asi je dobře, že jsem nepřestala brát antikoncepci.

EPHRAM: Ty ji bereš?

[Amy přikývne.]

EPHRAM: Od kdy?

AMY (poťouchle): Od loňska. Kvůli Tommymu.

[Amy se rozejde po chodníku. Ephram jde za ní.]

EPHRAM: Ty jsi ji začala kvůli tomu pitomci?

AMY: Jo. No a?

EPHRAM: Ale věděla jsi, že k ničemu nedojde, že jo?

AMY: Žárlíš?

EPHRAM: Ne.

AMY: Ale ano.

KONEC